Mezinárodní festival Kutná Hora: Piazzola - Gubaidulina

Mezinárodní festival Kutná Hora: Piazzola - Gubaidulina

Možná Vás zaujme jedna z následujících akcí, tato akce již proběhla.

Akce stejného žánru najdete v kategorii Klasická hudba / Operní árie. A nebo Vás třeba zaujme jedna z těchto dvou akcí.

Midday Classic concert

Lobkowiczký palác, Praha 1

09.12.201631.12.2017

Vánoční melodie pro komorní smyčcový orchestr a velké varhan

Kostel sv. Jiljí, Praha 1

09.12.201627.12.2016

4. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora, jediný svého druhu v České republice, je založen na principu tvůrčí dílny.
Pořadatel si vyhrazuje právo kdykoli změnit ceny v síti TICKETPRO, a to bez udání důvodu. U rezervací platí cena platná v momentě úhrady. Změna programu, termínu a místa konání vyhrazena.

Ceny zahrnují konečnou cenu vstupenek včetně poplatků, avšak nezahrnují případné bankovní, transakční či poštovní poplatky nutné k doručení vstupenek.

Při nákupu vstupenky v minimální hodnotě 100 Kč můžete zakoupit i zvýhodněnou poukázku Českých drah. Jeďte na svou akci vlakem. Platí po celé ČR. Více informací zde: Poukázka na přepravu ČD.

 

Za platnost a pravost vstupenek zakoupených mimo síť Ticketpro neručíme.

Seznam prodejních míst

Detaily akce

Gubaidulina – Golijov - Piazzolla

Tango Nuevo argentinského skladatele Astora Piazzoly, židovský klezmer klarinet v Argentině narozeného izraelského skladatele Osvaldo Golijova a didgeridoo aboriginských obyvatel Austrálie rámují křehkou skladbu "In Croce" ruské skladatelky tatarského původu Sofii Gibaiduliny letos slavící osmdesáté narozeniny. Cesta napříč světadíly, multikulturní zážitek zaručen!
Jiří Bárta

Po dlouhém období hledání vlastního stylu, kdy se Astor Piazzolla (1921–1992) zmítal mezi hudbou, která mu byla nejvlastnější – argentinským tangem, a potřebou vzdělávat se v klasické kompozici, uslyšel rozhodnou větu: „Astore, tvoje klasické kusy jsou dobře napsané, ale pravý Piazzolla tkví v tangu. Nikdy se ho nevzdávej.“ Pronesla ji Nadia Boulangerová, toho času nejvlivnější profesorka kompozice působící na pařížské konzervatoři. Piazzolla se tohoto doporučení držel a šel svou cestou navzdory osočování z obou táborů: přívrženci „pravého“ argentinského tanga nemohli vystát jeho kompoziční rafinovanost a harmonickou odvahu, zastáncům „klasiky“ zas vadilo zapojení „nízkého“ – tedy lidového nástroje bandoneon – do sféry vyhrazené vážným symfonickým dílům. Piazzollova popularita však postupně narůstala a v posledních deseti letech života triumfoval v Evropě, Jižní Americe, USA či Japonsku s koncerty, na nichž prováděl vlastní skladby se svým kvintetem. Le Grand Tango, „Velké tango“ pro violoncello a bandoneon, věnoval skladatel legendárnímu Mstislavu Rostropovičovi, který skladbu premiéroval v New Orleans roku 1990. My je uslyšíme v podání akordeonu, který se v našem prostředí bandoneonu nejvíce blíží.

Tango Astora Piazzolly, ale také židovská liturgická hudba a klezmer vládly prostředí, v němž vyrůstal skladatel Osvaldo Golijov (nar. 1960). Ačkoli se narodil v argentinské metropoli La Plata, jeho svět tvořila početná komunita Židů z východní Evropy. Vystudoval univerzitu v Pennsylvánii, kde byl studentem George Crumba. Výjimečná spolupráce s kvartety St. Lawrence a Kronos získala hudbě Osvalda Golijova proslulost a uznání – album Yiddishbbuk bylo nominováno na cenu Grammy za rok 2002 stejně jako nahrávka Markových pašijí Golijovovy pocty J. S. Bachovi. Hned dvou těchto prestižních ocenění v kategoriích nejlepší soudobá kompozice a nejlepší operní nahrávka se dočkal záznam opery Ainadamar. O významu, jaký americké instituce a interpreti přikládají Golijovově tvorbě, svědčí i festival z jeho děl, který roku 2006 uspořádalo Lincolnovo centrum – publikum všechny koncerty vyprodalo.

Kvintet „The Dreams and Prayers of Isaac the Blind“ z roku 1994 pro smyčcové kvarteto a klarinet byl inspirován osobností kabalisty Izáka Slepého, podle jehož učení jsou všechny věci na světě výsledkem kombinace písmen hebrejské abecedy. „Jeho přesvědčení rezonuje i dnes – copak vědci nevěří, že klíč k našim životům a osudům vězí v kódu DNA?“ ptá se Golijov.

Jedno z mnoha děl, v nichž se skladatelka rusko-tatarského původu Sofija Gubajdulina (nar. 1931) opřela o křesťanská témata a obrazy, In croce pro violoncello a varhany, vzniklo v roce 1979. Později je skladatelka přepracovala pro baján – tradiční ruskou knoflíkovou harmoniku. Titul znamená „na kříži“ nebo „křížem“ a hudební struktura opravdu vypadá, jako by se dva nástroje k sobě přibližovaly z opačných poloh, překřížily se v divokém úseku, aby se později zase rozešly a umlkly v usmíření.

Dita Hradecká

Facebook