Dvořákova Praha: Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek

Dvořákova Praha: Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek
Světová premiéra Requiem proběhla v roce 1891 na hudebním festivalu v Birminghamu, který si od Dvořáka dílo „nejvyšší závažnosti“ objednal. Tento večer dílo zazní v podání světových sólistů Christianne Stotijn, Michaela Spyrese a Jana Martiníka v doprovodu Pražského filharmonického sboru a České filharmonie.

Termíny a místa konání:

Rudolfinum, Praha 1 | Zobrazit na mapě

14.9.2017 20:00 Dvořákova síň Vstupenky

CHRISTIANNE STOTIJN alt

MICHAEL SPYRES tenor

JAN MARTINÍK bas

PRAŽSKÝ FILHARMONICKÝ SBOR

LUKÁŠ VASILEK sbormistr

ČESKÁ FILHARMONIE

JIŘÍ BĚLOHLÁVEK dirigent

Antonín Dvořák

Requiem, op. 89, B. 165

 

Pořadatel si vyhrazuje právo kdykoli změnit ceny v síti TICKETPRO, a to bez udání důvodu. U rezervací platí cena platná v momentě úhrady. Změna programu, termínu a místa konání vyhrazena.

Ceny zahrnují konečnou cenu vstupenek včetně poplatků, avšak nezahrnují případné bankovní, transakční či poštovní poplatky nutné k doručení vstupenek.

Při nákupu vstupenky v minimální hodnotě 100 Kč můžete zakoupit i zvýhodněnou poukázku Českých drah. Jeďte na svou akci vlakem. Platí po celé ČR. Více informací zde: Poukázka na přepravu ČD.

 

Za platnost a pravost vstupenek zakoupených mimo síť Ticketpro neručíme.

Seznam prodejních míst

Detaily akce

Světová premiéra Requiem proběhla v roce 1891 na hudebním festivalu v Birminghamu, který si od Dvořáka dílo „nejvyšší závažnosti“ objednal. Když jej skladatel komponoval, nacházel se na vrcholu svých tvůrčích sil a rozhodl se v tomto díle vyslovit vše, k čemu se jako skladatel i jako člověk za padesát let života dopracoval: promlouvá o svém vztahu k Bohu a hledá odpovědi na nejzákladnější otázky lidského bytí, avšak bez okázalosti, patosu a plačtivosti. Tento večer dílo zazní v podání světových sólistů Christianne Stotijn, Michaela Spyrese a Jana Martiníka v doprovodu Pražského filharmonického sboru a České filharmonie.

Nizozemská mezzosopranistka Christianne Stotijn se narodila v Delftu a vystudovala zpěv a hru na housle na konzervatoři v Amsterdamu. Ve studiu operního zpěvu později pokračovala pod vedením legendární Janet Bakerové. Již v té době se stala laureátkou řady významných mezinárodních ocenění, mj. ECHO Rising Stars Award 2005/2006. Na její uměleckou dráhu měl významný vliv dirigent Bernard Haitink. Pod jeho vedením vystoupila se špičkovými světovými orchestry jako Royal Concertgebouw Orchestra, Boston Symphony Orchestra, Chicago Symphony Orchestra a London Symphony Orchestra. Spolupracuje i s dalšími dirigenty zvučných jmen: Iván Fischer, Esa-Pekka Salonen, Yannick Nézet-Séguin, Gustavo Dudamel, Mark Elder. S velkou oblibou interpretuje písňový a koncertní repertoár zahrnující širokou škálu autorů od Musorgského přes Mahlera až po Berga.

Americký tenorista Michael Spyres pochází z hudební rodiny. Vzdělání získal nejprve ve Spojených státech, později na Vídeňské konzervatoři. Mezinárodní pozornost na sebe poprvé upoutal roku 2008, kdy vystoupil jako Tamino v Mozartově Kouzelné flétně v Německé opeře Berlín. Tato role se pro něj stala odrazovým můstkem k angažmá na mnoha prestižních evropských operních scénách: milánská La Scala, Semperova opera v Drážďanech, Královská opera  Covent Garden v Londýně nebo La Monnaie v Bruselu. Je rovněž zván na věhlasné hudební festivaly, např. v Salcburku nebo Rossiniho operní festival v Pesaru. Spolupracuje se současnými nejvýznamnějšími světovými dirigenty, mj. s Riccardem Mutim, Johnem Eliotem Gardinerem a Valerijem Gergijevem. Podílel se na ceněných nahrávkách řady oper, mj. Verdiho Otella, Meyerbeerových Hugenotů a Offenbachových Hoffmannových povídek.

Basista Jan Martiník patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým sólistům současnosti. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř ve své rodné Ostravě a vzdělání si doplnil na mistrovských pěveckých kurzech Petera Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou a na interpretačních kurzech v německém Laubachu. Roku 2005 se stal laureátem mezinárodní pěvecké soutěže v Montrealu a v roce 2009 zvítězil v písňové části soutěže BBC Cardiff Singer of the World. Další ceny získal na pěveckých soutěžích v Karlových Varech a ve Vídni. První angažmá získal již během studií na konzervatoři v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, od roku 2008 byl členem souboru Komické opery v Berlíně, v současné době je v německé metropoli v angažmá ve Státní opeře Pod lipami. Je stálým hostem Národního divadla v Praze, pohostinsky vystupoval také na operních scénách v Košicích nebo Erfurtu. Na Dvořákově Praze se představil již roku 2015.

Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann). Orchestr získal množství mezinárodních ocenění za své nahrávky, z nichž první byla pořízena již roku 1929 (Má vlast s Václavem Talichem). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem.

Jiří Bělohlávek patří v mezinárodním měřítku k nejrespektovanějším dirigentským osobnostem současnosti. Je oceňován především pro preciznost hudebního nastudování a odpovědný přístup k partituře. V zahraničí soustavně prosazuje méně hrané české autory nebo díla, za svého dlouholetého úspěšného působení u BBC Symphony Orchestra např. opakovaně začleňoval do dramaturgie koncertů skladby Josefa Suka či Bohuslava Martinů. Jedním z jeho prvních kroků po nástupu do čela České filharmonie v roce 2012 bylo pořízení nové souborné nahrávky symfonií Antonína Dvořáka pro vydavatelství Decca. Bělohlávek se věnuje také pedagogické činnosti, je prezidentem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a angažuje se v záměru výstavby moderní koncertní síně v Praze. Je držitelem Řádu britského impéria a mnoha dalších prestižních ocenění, v roce 2014 mu Akademie klasické hudby udělila cenu Antonína Dvořáka.

Pražský filharmonický sbor patří již více než osmdesát let k nejvýznamnějším evropským sborovým tělesům. U jeho zrodu stála legenda českého sbormistrovství Jan Kühn, který sbor založil původně pro potřeby vysílání Československého rozhlasu. Záběr působení tělesa se však brzy rozšířil také na pravidelnou koncertní a nahrávací činnost, jejíž mimořádné kvality a široký rozsah si získaly všeobecný respekt. Mezinárodní prestiž tělesa dokládá jeho spolupráce s řadou špičkových světových dirigentů (Erich Kleiber, Riccardo Muti, Claudio Abbado, Leonard Bernstein, Zubin Mehta, Simon Rattle) a orchestrů (Berlínská filharmonie, Royal Concertgebouw Orchestra, Izraelská filharmonie). Sbor je pravidelným hostem prestižních světových hudebních festivalů a spolupodílí se i na operních produkcích (milánská La Scala). Těleso dlouhodobě úzce spolupracuje s Českou filharmonií.

Lukáš Vasilekvystudoval dirigování na Akademii múzických umění v Praze a Hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1998 působil jako sbormistr Foersterova komorního pěveckého sdružení, s nímž získal řadu ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. V letech 2005–2007 byl druhým sbormistrem operního sboru pražského Národního divadla, kde nastudoval několik operních titulů (Hubička, Don Pasquale, La clemenza di Tito aj.). Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Jeho vysoce oceňovaná práce s tímto tělesem zahrnuje nastudování a dirigování širokého repertoáru různých slohových období, stejně jako realizaci řady nahrávek. Vasilek rovněž působí jako orchestrální dirigent a je zakladatelem komorního sboru Martinů Voices, se kterým se věnuje převážně interpretaci hudby 20. a 21. století.

Facebook