Rigoletto

Spolu s Traviatou a Trubadúrem tvoří Rigoletto (1851) známou trojici děl, která Verdiho proslavila po celém světě. Námět opery, převzatý z dramatu Victora Huga Král se baví, představuje tragický příběh o dvorním šaškovi Rigolettovi a jeho krásné dceři Gildě, která se stane obětí jeho promiskuitního pána, mantovského vévody. 

Geneze díla, které Verdi psal pro benátské Teatro La Fenice, byla značně dramatická. Zasáhla cenzura benátské policie s tím, že námět je „nevkusně nemorální“ a „urážkou královského majestátu“. Libretista Francesco Maria Piave udělal přijatelné úpravy, postavu krále nahradil vévodou, zcela vynechal postavu hrbáče i motiv kletby a změnil původní pracovní název La maledizione (Kletba) na Il duca di Vendôme (Vévoda z Vendôme). Verdi ale trval na tom, aby hlavní smysl příběhu zůstal zachován a Triboletto (jak se hrbáč původně nazýval) zůstal vyděděncem na okraji společnosti. Nakonec došlo ke kompromisu a opera získala nový, dnes známý titul – Rigoletto. 

Světová premiéra 11. 3. 1851 v Benátkách byla jednoznačným triumfem a vévodův cynický popěvek „La donna e mobile” (Ó jak je měnivé to srdce ženy) si příštího dne zpívali lidé na ulicích. Verdiho melodické bohatství a mistrné vykreslení charakterů hlavních postav dodnes uchvacuje operní publikum celého světa.

Účinkuje orchestr a sbor Státní opery.

Obsazení a více informací o představení zde

Fotografové inscenace: Oldřich Pernica, Karel Kouba, Dan Jäger