Tajemství růže

Magisterská, absolventská inscenace Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, 5. ročník, obor režie.

„Pšššššt… ticho! Někdo nás může slyšet! Nikdy nevíš, kdo poslouchá!“

Groteskní duet poukazuje na strategie manipulace ve společnosti a taktiky jedince, jak v systému jednat a přežít. Nonverbální inscenace je inspirována romány Umberta Eca a George Orwella.

Každý má svoje tajnosti a v tomto případě má své přísně střežené tajemství i společnost. Z toho plyne zásadní rozdělení na tajemství znalé a neznalé. Znalost symbolizovaná knihou je spjata s mocí, na kterou jsou vázána další privilegia v rámci společnosti nebo komunity. K ohlídání tajemství a jeho znalosti byl vytvořen kontrolní aparát, jehož mottem je známé: „Dohlížet a trestat“. Instituce kontrolního aparátu udržuje společenské status quo prostřednictvím internalizace vytvořeného řádu.
Je určen čas na „práci i zábavu“.
Je dovoleno se smát jen daným vtipům a specifikovaným způsobem.
Je umožněno mít jen určité znalosti.
Je stanoven i čas pro revoltu v podobě karnevalu. Karneval povoluje porušit každodenní řád.
A co jedinec? Jaké má taktiky jednání a vyjednávání?

Nonverbální inscenace se zaobírá opozičními kódy, jejichž prostřednictví jedinec vyjednává. Ironie, důvtip, vědění či myšlení jsou osvědčenými nástroji. Groteska odkazuje k subverzní síle smíchu přinášející pocit svobody, k uspokojení plynoucímu z hlubší znalosti.

Inscenace je autorským počinem Tomáše Legierskiho.