Divadlo Husa na provázku: Hordubal

Baladický příběh o lásce, hříchu a vině, o návratu domů a hledání ztraceného srdce. Trochu i detektivka. Jedno z vrcholných děl Karla Čapka v inscenaci J. A. Pitínského. PRAŽSKÁ PREMIÉRA!

Co je skutečná pravda o Hordubalovi a Polaně, co je pravda o Štěpánu Manyovi? Člověk je příliš složitý na to, aby měl jedinou tvář. První díl projektu Čapek na provázku. V hlavních rolích Vladimír Hauser, Eva Vrbková nebo Andrea Buršová, Robert Mikluš, Jiří Pecha, Josef Králík a další členové souboru.

Poznámka o vzniku Hordubala

Hordubala napsal Karel Čapek v roce 1932, podnětem se stala soudnička v Lidových novinách o skutečné události, která se přihodila na Podkarpatské Rusi (součást tehdejšího Československa); navrátilec z Ameriky, který se stal obětí vraždy, se měl jmenovat Juraj Hardubej. Čapkovi však zdaleka nešlo jen o vyprávění historky z černé kroniky. O postupu, kdy je v Povětroni „trojím nebo čtverým způsobem vykládán život člověka“ napsal Karel Čapek v doslovu k románové trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život: „příběh je pokaždé jiný podle toho, kdo jej vypravuje; každý do něho vkládá sebe sama… Cokoli, nač se díváme, je ta věc a zároveň něco z nás, něco našeho a osobního; naše poznání světa a lidí je cosi jako naše zpověď.“ Právem se proto můžeme domnívat, že Čapek do postavy a příběhu Juraje Hordubala promítl také hodně ze svých vlastních bolestí a utrpení. Podle Čapka je Hordubal „muž neobyčejně jemný a hloubavý“ a také F. X. Šalda v recenzi postřehl, že je to „tvor meditativní, jakýsi snivec, básník nebo filozof v rudimentárním stavu“.

Řada čtenářů i odborníků považuje trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, které se dostává přívlastku noetická, neboť si klade otázku po „možnosti poznání člověka“, za vrcholné Čapkovo dílo. Význačný znalec díla bratří Čapků Jiří Opelík ke vzniku tohoto triptychu uvádí: „Vůbec se zdá, že plán na trilogii, tj. na rozvinutí linie dané Hordubalem, uzrál v Čapkovi až po dokončení Hordubala nebo nanejvýš během jeho vzniku, že rozhodně neexistoval před započetím práce na Hordubalovi.“

(jk)

Dramatizace: Josef Kovalčuk

Režie: Jan Antonín Pitínský

Dramaturgie: Miroslav Oščatka, Josef Kovalčuk

Scéna: Jan Štěpánek

Kostýmy: Jana Preková

Hudba: Petr Hromádka

Pohybová spolupráce: soubor DHNP

Korepetice: Martin Jakubíček

Inspice: Daniela Cádrová

Stážisté: Jakub Šmíd (FAMU) a Marta Stosio (JAMU)

České premiéry 6. a 8. března 2010 ve velkém sále Divadla Husa na provázku.

Hordubal Vladimír Hauser

Polana Eva Vrbková nebo Andrea Buršová

Hafie, jejich dcerka Martina Krátká

Štěpán Manya Robert Mikluš

Vasil Gerič, starosta Krivé Josef Králík

Andrej Pjosa, řečený Husár Michal Dalecký

Berkovič, hospodský Michal Bumbálek

Gejza Fedeleš Tomáš Sýkora

Marta Fedelešová Kateřina Jebavá

Juliana Varvarinová Anežka Kubátová

Marja Jánoš Ivana Hloužková

Cikánka Ivana Hloužková

Notář Milan Holenda

Gelnaj, starší strážmistr Pavel Zatloukal

Biegl, mladší strážník Jiří Hajdyla

Doktor Milan Holenda

Předseda soudu Michal Bumbálek

Státní zástupkyně Gabriela Ježková

Advokát Michal Dalecký

Mechajl Hordubal Vladimír Hauser

Oxeňa, jeho žena Eva Vrbková nebo Andrea Buršová

Míša, pastýř Jiří Pecha