Běsi

Běsi

Možná Vás zaujme jedna z následujících akcí, tato akce již proběhla.

Akce stejného žánru najdete v kategorii Činohra. A nebo Vás třeba zaujme jedna z těchto dvou akcí.

Chvála bláznovství

Divadlo Palace, Praha

05.12.2016

Příbuzné si nevybíráme

Divadlo U hasičů, Praha

05.12.2016

Fjodor Michajlovič Dostojevskij - Albert Camus - Do provinčního města přijedou dva mladí muži, syn přední dámy gubernie Nikolaj Stavrogin a jeho přítel Petr Verchovenskij, syn Nikolajova vychovatele....

Délka představení: 200 minut.

Pořadatel si vyhrazuje právo kdykoli změnit ceny v síti TICKETPRO, a to bez udání důvodu. U rezervací platí cena platná v momentě úhrady.

Ceny zahrnují konečnou cenu vstupenek včetně poplatků, avšak nezahrnují případné bankovní, transakční či poštovní poplatky nutné k doručení vstupenek.

Při nákupu vstupenky v minimální hodnotě 100 Kč můžete zakoupit i zvýhodněnou poukázku Českých drah. Jeďte na svou akci vlakem. Platí po celé ČR. Více informací zde: Poukázka na přepravu ČD.

 

Za platnost a pravost vstupenek zakoupených mimo síť Ticketpro neručíme.

Seznam prodejních míst

Detaily akce

Stavrogina předchází zvěst o jeho výstředním chování, tajném sňatku se slabomyslnou dívkou, pitkách, soubojích a zvrhlostech. Petr má pověst zahraničního revolucionáře. Příjezd hrdinů je provázen skandálními a posléze i hrůznými událostmi. Zatímco Stavrogin, potomek Dona Juana a Evžena Oněgina, ve své nihilismem rozvrácené duši vede smrtelný zápas o smysl své existence, Verchovenskij opřádá město sítěmi podivných intrik, zakládá podzemní organizaci a pro utužení spiklenecké kázně organizuje společnou vraždu jednoho ze členů organizace...

Režie: Hana Burešová

Hrají: Miroslav Táborský, Marie Málková, David Prachař, Miloš Kopečný, Jan Vondráček, Pavel Tesař, Magdalena Zimová, Tomáš Turek, Miroslav Hanuš, Michaela Doležalová, Naďa Vicenová, Klára Sedláčková, Martin Veliký, Jiří Wohanka, Peter Varga/Jiří Valšuba, Martin Matejka, Čeněk Koliáš, Tomáš Borůvka, Marie Horáčková

"Existencialista Camus nalezl v Dostojevského šerosvitu především pronikavý obraz nekonečného boje člověka s vlastními nadějemi a iluzemi. Režisérka Hana Burešová jeho výklad ozvláštnila dvěma pro diváky přitažlivými rysy. Zvýraznila grotesknost, pro niž má soubor dispozice a která skvěle vystihuje apokalyptický chaos prostupující provinční městečko. A přidala snově nadreálné filmové obrazy, jimiž akcentuje, že všechen tragickosměšný mumraj má zdroj v lidských představách, v hlubinách lidských myslí."
(Ivan Matějka, Hospodářské noviny)

"Riskovali i v Divadle v Dlouhé. Režisérka Hana Burešová uvedla Camusovu dramatizaci Dostojevského Běsů jako velké podobenství světa, který zapomněl na Boha a neúprosně míří k rozkladu a smrti. Tři a půl hodiny soustředěně klade vedle sebe scénograficky i režijně promyšlené obrazy, dynamizované světlem a projekcí. Napínavý až detektivní děj se postupně proměňuje ve filozofické drama."
(Marie Reslová, Mosty)

"Salon se stává širším světem, kudy vedou bludné cesty donkichotského poutníka, starého Verchovenského, kde se odehrávají milostné exhibice Lizavety Nikolajevny, blouznivě dojemná konfrontace postižené Marji, nesmyslný souboj, Kirillovova sebevražda i halucinace Stavroginova vnitřního světa. To vše za stálé výhrůžné přítomnosti Verchovenského bandy (...) Smršť bludných idejí a scestných vášní s neúprosnou logikou vyústila do společenského rozvratu. Starý příběh ve strhující moderní interpretaci nic neztratil na palčivě aktuální naléhavosti."
(Zdeněk Hořínek, Lidové noviny)

"Na první setkání režisérky Hany Burešové s druhým největším autorem světových jevišť hned po Shakespearovi, F. M. Dostojevským, jsme čekali s napětím a velkými nadějemi. Budiž předem řečeno, že ty naděje nebyly zklamány a že jsme po dlouhé době zase v Praze viděli strhující divadelní představení, v němž není dramatický text jenom východiskem postmoderní režisérské exhibice, ani jenom zručně naaranžovanou prezentací herecké profesionality. Známou Camusovu dramatizaci Dostojevského Běsů (uvedenou u nás poprvé už v roce 1967) pojala Burešová ve stylu groteskního hororu, který leckterými svými prvky - maskováním herců či určitými proměnami nasvícení scény - připomíná horory němého filmu."
(Jindřich Černý, Divadelní noviny)

"Inscenace Dostojevského Běsů v Divadle v Dlouhé patřila nesporně k vrcholům minulé pražské divadelní sezony. (...) Na Vinohradech, v prostoru o poznání větším, se inscenace zajímavě proměnila a její představení nabyla nových kvalit. Dějově univerzální a "polyekranová" scéna Milana Davida se provzdušnila, některé výstupy se jakoby osamostatnily. Více se významově uplatňuje častá přítomnost i těch postav (někdy i úplně všech), které v ději právě probíhajícím neúčinkují - jsou tu jen jako svědci, jako publikum z "druhé strany příběhu". (...) řada herců má příležitost ukázat, že výrazem své figury dokáží zvládnout i velice rozměrné jeviště."
(Petr Pavlovský, Literární noviny)

Fotky a videa

Facebook